Geologie

Centrální část CHKO tvoří několik samostatných geologických jednotek. Ohebské krystalinikum tvoří nejvyšší partie Železných hor. Je složeno především ze silně přeměněných hornin- migmatitů a ortorul. U Běstviny se donedávna těžil fluorit s barytem. Nasavrcký masiv zaujímá severovýchodní část CHKO. Hlavní horninou jsou zde žuly. Známá je červená žula nazývaná žumberecko-křižanovická. Stáří těchto žul je 
288 až 329 miliónů let. Dodnes se na několika místech těží. Šedá žula, nazývaná skutečská a nasavrcká, se těží v několika lomech u Ctětína 
a Švihova. V Trhovokamenické části nalezneme hrubozrnné žuly, které jsou nejstaršími žulami nasavrckého masivu. Opuštěné těžební jámy jsou dnes již často zatopeny vodou. Poblíž Bojanova a Polánky se zachovaly izolované kry kontaktně přeměněných vápenců s bohatým zastoupením některých rud zinku a olova. Nově bylo zkoumáno a částečně těženo ložisko u Křižanovic. Pozoruhodný zbytek usazenin 
z mladších prvohor zvaný železnohorský permokarbon, je v okolí Kraskova. Na povrchu je tato přítomnost signalizována nápadnou červenohnědou barvou půdy. Horniny zde obsahují hlavně arkozové pískovce a slepence. Některé permokarbonové usazeniny obsahují 
i zvýšené množství zlata, které se v okolních potocích dříve rýžovalo. Pozůstatkem po této činnosti jsou sejpy pocházející snad z období keltského osídlení. Druhohorní usazeniny nasedají na starší útvary vlastních Železných hor a jsou zastoupeny převážně opukami, opukovými slíny a pískovci. Plošně největší usazeniny v CHKO jsou pod hlavním hřebenem v povodí řeky Doubravy. Tvoří zde tzv." Dlouhou mez", 
což je úzký pás druhohorních usazenin vybíhající z Polabí až k Velkému Dářku ve Žďárských vrších. Tento pás odděluje zbytek CHKO, 
který geologicky patří k Hornosázavské pahorkatině, která je tvořena rulami.

Správa CHKO Železné hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt