Vodopis

Celé území CHKO patří do středního povodí Labe. Řekou Železných hor je bezesporu Chrudimka. Pramení u Filipova 
ve Žďárských vrších. Z celkové délky toku (108 km) náleží 38 km CHKO Železné hory.

Do oblasti vtéká z východu u Trhové Kamenice. Svůj tok prudce mění pod zříceninou hradu Oheb, blízko Seče, kde se otáčí téměř o 1800 a teče k Bojanovu. Ve skalnatém údolí Krkanka a Peklo mění opět svůj směr o 900 k severu. Oblast opouští 
u Práčova, kde ztrácí i svůj typicky horský ráz.

V CHKO je na Chrudimce několik přehrad. Největší z nich je Sečská s plochou 194 ha a objemem 22 mil. m3. Postavena byla 
v letech 1924-1934. Hlavním důvodem byla ochrana před povodněmi. Dnes má význam nejen vodohospodářský, ale i rekreační. V letech 1941-1946 byla k přehradě přistavěna vodní elektrárna s vyrovnávací nádrží u Padrt. Přivaděč vody pro elektrárnu je 
z větší části zhotoven z dřevěných dýh, stažených ocelovými obručemi. Druhá velká přehrada je u Křižanovic. Postavena byla 
v letech 1947-1952. Její plocha je 31,8 ha. Voda z přehrady je vedena podzemním tunelem do elektrárny v Práčově a odtud 
do vyrovnávací přehrady, která je zároveň vodárenskou nádrží pro Chrudim a Pardubice.

Jižní částí CHKO protéká druhá významná řeka- Doubrava. Vtéká do oblasti u Bílku a opouští ji u Bezlejova. Doubrava má pramennou oblast u Radostína v masivu Ranského Babylonu. Délka toku v CHKO je pouhých 10 km. Ostatní potoky, 
které v CHKO prameni, jsou většinou krátké, typicky horské a vlévají se do některé ze dvou jmenovaných řek. Díky krátkosti toku nedochází k jejich velkému znečištění, a tak jsou doposud domovem mnoha organismů, kteří již ve větších znečištěných tocích nežijí. V CHKO jsou i významné prameny podzemních vod. Jednotlivé studny jsou využívány jako místní vodárenské zdroje. 
V oblasti Dlouhé meze mezi Studencem a Malčí jsou vodárenské zdroje pro Chotěboř a Havlíčkův Brod.

Správa CHKO Železné hory

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt